Ten miliardářskej dědek Rajmerit má tedy rakovinu. Dobře mu tak. Zamumlal jsem a hodil ohmataný bulvární plátek do koše u pultu. Hned na to jsem upřel svůj krví podlitý zrak na otylého barmana před sebou.
"Dobře. Nalej mi poslední. Na Rajmerita." Uchechtnul jsem se. Barman se na mne podíval jak na hnijící ropuchu, pokrčil rameny a ledabyle mrsknul sklenici patoku ukrývajícího se za pseudonymem Whiskey na poškrábaný výčepní pult. Tekutina okamžitě vytvořila okolo sklenky vlhkou svatozář. Chvíli jsem měl nutkání tu svatozář slíznout, ale počítám, že bych si z toho stoletého pultu zadřel do jazyka pořádnou třísku.
Uchopil jsem do třesoucích se rukou sklenici s tím utrejchem a vratkým krokem jsem došel zpátky ke stolu. Dopadl jsem právě na židli, když do baru vpadl navoněný yupík v obleku za pár tisíc doláčů. Měl jsem na tričku Che guevaru a možná bych se i donutil vstát a nakopat tomu šmejdovi jeho prachatej zadek, kdyby mi nedošlo, že je to Lens.
Přítel Lens byl kluk, kterej ode mne na střední opisoval. Nikdy neměl moc fištrónu a ten jeho vohoz musel bejt nějaká habaďůra. Něco řek barmanovi a ten na stůl postavil pár zaprášenejch lahví. Vypadaly, jako že se pár dlouhejch neděl válely někde ve snobským sklepu mezi chlastem, co ho pije horních deset tisíc.
Jak řikám. Lens nebyl žádnej lumen, a kdyby teď vytáhnul naducanou prkenici, přísahám, že by to můj žaludek neustál. Ale on jen vyndal z náprsní kapsy vizitku a šoupnul ji tomu tupounovi barmanskýmu. Řeknu vám, že jsem ve svým životě už viděl pěknou řádku navštívenek a vizitek, ale tahle vizitka byla nějaká jiná. I na tu dálku, a po tom co jsem vypil, byla vidět jasně a ostře.
"Lens Temptator!" Všichni v baru zmlkli a nedal bych nic za to, že tupoun za barem štrachal po upilovaný brokovnici. Ale Lens se otočil a jeho oči se usmály.
"Frany Libamen!" Nakročil si to ke mě a jeho huba se začala protahovat po celým ksichtě. Zuby jako bílý perly zasvítily lokálem a já sem trochu ustrašeně zastříhal ušima.
Lens byl frajer a všechno to vybalil. Bylo to v těch vizitkách. Byly doby, kdy na tom byl hůř než já. Pak ale poznal chlapíka, kterej měl ty správný vizitky ...